Večerní úvaha

Je večer a já tiše přemýšlím kam ten svět se ubírá
televizní zprávy nám hlásí někdo se rodí jiný umírá
Jeden co zpronevěřil peníze se ze zahraničí směje
ten co ukradl chleba hanba mu u když zrovna zle je

Kam ubírají se naše hodnoty kde pak hranice jsou
za co jednoho soudíme tomu druhému blahopřejou
Člověk jako tvor ztratil svou tvář a všechny hodnoty
konzumní zboží svět reklam co používá bonmoty

Na sociálních sítích ti přejí stovky k narozeninám
však když rozkrajuješ dort si u toho jen sám
Jsi jen telefonním číslem v něčím seznamu
jen pár číslic bez tváře a většího významu

Doba zrychlená zvrácené hodnoty má
čas utíká a jeden se o druhého nezajímá
Kdy naposled navštívil si přítele jak se mu daří
lepší je napsat sms a nesetkat se z jeho tváří

Je večer a já tiše přemýšlím kam ten svět se ubírá
jsme jen statistiky nevnímám kdo se rodí a kdo umírá!!!!!


Moderní technika nám šetří čas a nemáme čas na svoje blízké.Máme pilulky na náladu i proti stresu,ale někdy by stačilo jen pohlazení a lidské slovo.
Máme vše a přitom nám kolikrát zbudou jen prázdné ruce kdy se lidé zastaví až na konci cesty to už bude pozdě!!!

Paradox našeho času je, že máme větší budovy, ale menší charaktery; širší dálnice, ale užší rozhled. Máme větší domy, ale menší rodiny; více vymožeností, ale méně času; více expertů, ale ještě více problémů; více lékařů, ale méně zdravých; více vědomostí ale méně moudrosti. Znásobili jsme bohatství, ale snížili hodnoty; povídáme příliš mnoho a milujeme málo. Naučili jsme se zařídit si žití, ale ne život. Píšeme více, ale čteme méně; přidali jsme roky životu, ale ne život rokům. Jsme schopni letět na Měsíc, ale máme problém přejít přes cestu a navštívit souseda. Rozbili jsme atom, ale ne předsudky. Žijeme ve dnech zvýšené tělesné váhy, ale snížené morálky. Máme tabletky na všechno, na náladu, na klid i na smrt. (více)
31.03.2014 21:10:43 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Smutný Březen

Je březen moc zimy končí jaro se blíží
zpívají ptáci slunce nám do tváří vzhlíží
Miluji tento čas co nás nutí jít ven
kdy studené počasí střídá slunečný den
Lidé odkládají bundy čepice a všechno pučí
stromy obrazili a tu a tam už i včelky bzučí

Tento březen měl přijít jinak a veselí není
stalo se co nemělo vše se tím změní
Zrození nového života je překrásný dar
pak falešné naděje a v srdci jen zmar
Radost rodičům zde odepřena byla
čí je to vinna to osud či jiná zlá síla

Měli přijít šťastné dny kdy všichni pijí na zdraví
místo toho chmurné sny a mysl churaví
Jaké by to bylo přemotat osudové nítě
kdyby na svět přišlo krásné zdravé dítě
Na to člověk nikdy nedostane odpověď
zbudou jen myšlenky a pár prázdných vět

Všichni už zapomněli a život jde dál
cítím však touhu a v srdci jen žal
Neustáli jsme tu osudovou zkoušku
trestem je samota co nosí temnou roušku
Je březen moc zimy končí jaro se blíží
mě se však do duše černý mrak plíží

Když chlapovy po tváři nepadají slzy neznamená že nemá cit že to nemůže bolet.
Přál bych si vše změnit ale čas nezastavíš a v lidském životě jsou věci které se nedají změnit i kdyby člověk sebevíc chtěl!

(více)
05.03.2014 14:08:42 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Vanoční

Venku je zima a je to tu zas
opět tu máme ten vánoční čas
Každý začne hladovkou prý se všichni postí
letos jsem těch prasátek už uviděl dosti
Z kuchyně se linou vůně snídáme cukrový
snad to na nás jako loni zase někdo nepoví


Peče se smaží na všechno jsme frontu stáli
snad se salát povede a řízky zas nepřipálí
Ještě trochu úklidu vymetli jsem Rudu
udělal tu pavučinu za to musí na půdu
Tak čekáme na Ježíška snad to bude borec
přinese nám spoustu dárku přímo celí kopec


tak čekáme a doufáme že před cestou nepil rum
aby nám zas jako loni nedal dárky k sousedům
Aby to zas nepopletl táta dostal podprsenku
mamka zase prázdnou panskou peněženku
Ségra sadu k rybaření vlasce a a pár udic
na mě asi zapomněl a nedostal jsem nic


Stromeček je oblečen do vánočního kabátu
jen škoda že není sníh zas to bude na blátu
Děti pod stromkem dárky cupují papír je nezastaví
čekali už dosti dlouho tak jsou pěkně zvědaví
Nad každým dárečkem oči jako hvězdy září
každý rodič v tento den chce vidět úsměv v jejich tváři


Krásné a pohodové prožití vánočních svátku plných lásky a radosti jídla hojnosti.
Spoustu zdraví a úsměvů klidu do nového roku přejeme Vám (více)
24.12.2013 10:29:29 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Snůška lží

Tak je po všem zase něco skončilo
všude jen prach jako by nic nebylo
Jak krutý oheň co vše spálil na popel
a všude pusto prázdna skříň i postel
Člověk se zmáhá a pravda je odhalena
zase to bolí a sráží nás to na kolena
Byla to všechno jen snůška lží
od milované osoby člověk nechce nevěří

Chybu v sobě hledá a dává si vinny
z pravdou pak zjistí že v tom je někdo jiný
Byly to řeči jen taková milosrdná lež
stejně si viníkem tak tomuhle věř
Pravda se ukáže že to tak nebylo
syn to měl za vinnu jeho nejvíc to ranilo
Jak někdo může se snůškou lží žít
nevinné dětské duši takhle moc ublížit

Neměl jsem se narodit v téhle době
svět zvrácený je lidi lžou sami sobě
Lidi si lžou aby snad dobře spali
copak nevidí že se z nich zrůdy stali
Syn pak lže otci a matka dceři
člověk pak trápí se když slepě věří
Lidi si lžou snad už jen ze zvyku
zastavte chci vystoupit z toho rychlíku


Dětem pravdu do hlavy vštěpujeme
už tím jim nevědomě lžeme

Proč? Co je lepší žít v blažené nevědomosti či znát pravdu a pátrat jak to doopravdy bylo?
Když pravda dokáže tolik ranit spíš to když se dozvíme jak to byl po snůšce lží.
Tak jako všechny básně i tato je z mého života tak doufám že člověk co to způsobil
teď v klidu spí. I on se stal jednou z těch zrůd co křižují zemi. Lhát a ubližovat dětem
to je pro mě ten nejhorší zločin (více)
14.12.2013 21:02:24 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Zmatek

Srdíčko zmatené v hrudi tiše bouchá
co děje se že rozum neposlouchá
Co stalo se že život nabral jiný směr
k určenému osudu je to vlastně fér
V hlavě zmatek přemýšlím kudy jít dál
cestou osudu a nebo tou co jsem si přál
Potkat človíčka co se mnou půjde životem
či toho co jsem dávno nechal stát za plotem

Myšlenek jak vloček než přijde jarní tání
řekni mi osude proč lidi se před tebou klaní
Já před tebou nechci ohýbat svůj hřbet
chci vlastní cestou jít a to třeba hned teď
Vlastní život pevně v rukou svírat
ty dveře co ke štěstí vedou pozotvírat
Jít si vlastní cestou a neminout cíl
vždyť do konce života mi zbývá spousta sil

Potřebuji nápovědu malinkaté znamení
že našel jsem správný směr a není to mámení
Copak je všechno dané v nitkách osudu
dopředu někdo napsal kdy už tu nebudu
Tak stále zmatek v duší mám
o svém životě chci rozhodnout si sám
Nesvádět na osud hříchy a vinny
chci si nést následky za svoje činy

V hlavě zmatek jak podzimní listí
a přece cítím jak srdce mé se čistí
Že by si osude nade mnou ztratil sílu
našel jsem v sobě svou pevnou víru
Vyrazit životem a přestat se bát
že osud určil co má se mi stát
Ticho zmatek se ztratil z dalším dnem
konečně jsem pod nohama našel pevnou zem


(více)
14.12.2013 10:54:06 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Černý život

Život se sesypal a skončili mé dny v tu chvíli se na prach rozpadli mé sny
Nový život na cestě ukončili slova něco je špatně teď nemocnice a pak to zkuste znova
Svět se zhroutil co bude dál jeden z těch dvou to na sebe vzal
Musím být silný i když chce se mi řvát pro toho druhého jak skála pevně stát
Necítím tu bolest co prodělá žena čim prošlo její srdce když přišla ta změna
Necitelný nejsem snažím se silný být když budeme plakat oba bude nám snad líp?
Přišel můj syn chci s vámi žit než zůstat z maminkou tady bude mi líp
A já to vítal on peklem šel budeme velká rodina tak jak sem to vždy chtěl
Všechno to zvládneme budeme při sobě stát jsme jako jeden když budeme se milovat

Výčitky mlčení prázdnota

Kam podělo se všechno vše byl prázdný slib snažili jsme se vyvarovat těchto chyb
Zase je ticho a láska odchází dva chlapi sami uprostřed nesnází
Ne každý ustojí ten života test ne každý muže to na zádech nést
Kam se to podělo kde je ta láska tak zůstal v srdci bol na čele jen další vráska
Prý už to nezvládnem zůstanem přátele to věta co nezní zrovna moc vesele
Na ulici letmé ahoj i přátelství se ztratilo co má člověk udělat aby to tak nebylo
Kde stala se chyba kam vrátit čas kde proběhl ten okamžik šťastný být zas


Ticho samota a bolest v srdci

Těžké rozhodnutí ale můj syn za to stojí teď jen čekat a tiše doufat že přijde štěstí a podá nám svou ruku
Ještě není konec vždyť zázraky se dějí tak třeba i nám se to stane SNAD (více)
01.12.2013 22:51:29 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Střepy v srdci

Opět jsem cítil jak srdce puká uvnitř pak slyšel jak žalostně ťuká
Zase je rozbité nikdo je neslepí tak jako zrcadlo rozpadlé na střepy
Sval otupělí pomalu se zhojí však zůstanou šrámy po předchozím boji
Toliko jizev co na něm zůstává mít v hrudi kámen tak se to nestává
Jako děti znali jsme pohádky kde do smrti spolu šťastně žili teď jako velcí litujeme proč jsme jim uvěřili
Nevěříme kam poděla se ta naše pohádka teď už s ní chlácholíme jen naše robátka
Co s toho plyne když zazvoní zvonec že skončila pohádka co nemá šťastný konec
Proč srdce v kterém hořel z lásky plamen nesžehne na popel když se vším je amen
Bylo by na světě mnohem miň bolesti kdo to tak zařídil na cestě ke štěstí?


Kdysi mi někdo řekl neplač když se to rozbilo střepy znamenají štěstí ale ty střepy v srdci bolí a jsou horší než jed! (více)
20.11.2013 21:56:51 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Mikulášská

Mráz hvězdami okna nám vyzdobí
my u kamen v teple pečeme cukroví
je tu zima
ten Vánoční čas
dnes bude chodit Mikuláš

byly jsme hodní
snad něco nám přinese
nebo čert
nás do pekla na zádech ponese?
básničkou andílka přesvědčíme
že ještě jednu šanci na polepšení si zasloužíme
čekáme tiše
venku se zešeří
a v tom zvuk řetězu
ozve se u dveří

tatínku maminko
stůjte při nás
děti se bojí
podle rámusu za dveřmi
snad celé peklo stojí
řinčení řetězů
bouchání na dveře
maminka vykřikla
pálí se večeře!

tatínek otvírá
maminka z plotny odstaví večeři
v tom rychlostí blesku
dva čerti
vrážejí do dveří
tady někdo zlobil
tak koho si do pekla vezmem
děti krčí se v koutě
a strkají
nechce ani jeden

hrozný rámus
přehluší dětský pláč
a za čerty objevil se bílý plášť
to je anděl
a za ním Mikuláš
honem ať čerty odvolá
tak dost
ticho čerti!
tady bydlí samé hodné děti
a klepne berlou pekelníka
mezi rohy
ten ztichne
a rozjedou se mu nohy
druhý to nechce vzdát
zkouší to zas
anděl ho od dětí
tahá za ocas

čerti jsou tiše
Mikuláš mluví
kdopak z vás děti
mi básničku poví

děti už básničku pomalu šeptají
anděl a Mikuláš jim sladkosti dávají

tatínek v kuchyni popíjí s čerty
maminka z nich
tropí si žerty

tatínku pomalu
ať není to jak loni
než odešli
byl jsi veselí
tak jako oni

všichni už odcházejí
a za rok přijdeme zas
děti se usmívají
to je ještě dlouhý čas

už je ticho
děti sladkosti jedí
jsou už zas v klidu
a u pohádek sedí

mráz hvězdami okna zdobí
tatínek popíjí
mamka se na něho zlobí-

tak ještě ježíšek
a na Nový rok tradičně
navštívíme babičku
půjdeme sami
táta zas bude vyspávat
silvestrovskou opičku
(více)
05.12.2012 19:48:42 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Jen tak moudra

Prý je pravda odvěká že,práce šlechtí člověka.
Nedělám jak barevnej nechci chcípnout šlechetnej.
Proto vám to říkám směle jděte z prací do p....e.

Vědecká studie píše že,společná káva lidi
sbližuje na 10%
kino na 40%
společný orgasmus 60%
a blbeček co prudí přes sms na 100%
Proto jsem přestal číst vědecké studie :-D. (více)
02.01.2011 20:15:03 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Životní start

Kolik pak člověk vydrží osudových ran?
Kolik snese úderů ze všech světových stran?
Jak pozná že nemůže hrdě kráčet dál?
Kdepak sílu nabrat má, aby zase vstal?
Kolik člověk vydrží podrazů a lží?
Někdy z toho pocit mám, že to nikdy neskončí.
Najednou člověku zčerná slunečný den
když přestane snít a ztratí svůj životní sen.

Trpce chutná porážka od člověka, cos miloval,
tolik si věřil, když lásku ti sliboval.
Pak jen srdce rozervané na cáry,
v uších už neznějí slavnostní fanfáry.
Možná že srdíčko je jenom sval,
však žádná mastička nezhojí ten životní žal.
Kdysi někdo řekl, že život není fér,
vezmi si co ti patří, když dává, tak ber.
Po něčem špatném prý dobré přijde,
tak snad se dočkám, snad mi to vyjde.
Jednou se otočit, co v životě jsem zažil,
zda mě osud přemohl, na kolena srazil.
Jestli pak mají lidé stejnou startovací čáru,
či jeden vymetenou cestu, druhý za patami škváru?
Jeden luxusní vůz, druhý pěšky chodí,
copak se lidé do škatulek už rodí?
Kdo hodně má, chce zlata plné nádoby,
viděl si chudáka, že chce dvakrát víc chudoby?
16.11.2009 17:47:00 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Hledání

Kdo něco hledá najde?
Jak daleko při tom zajde?
Hledá i když už nevěří,
že najde správný klíč do dveří.
V životě pořád něco hledáme,
co nám chybí, co nemáme.
Hledáme sny o lásce a štěstí
nebo princeznu ze starých pověstí?
Život je skříň, v niž hledáme stále,
Popelčin střevíc na velikém bále.
Hledáme lidi, hledáme slova,
hledáme výmluvy, proč hledat znova.
Stavíme život na hledání,
však dojdeme někdy k poznání?
Že našli jsme, co jsme hledali,
nebo životem jen mrhali?
01.11.2009 15:47:17 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Cena osudu

Za jednu milující dlaň
platíme tu nejvyšší daň.
Ruce prázdné u člověka
a srdíčko neustále čeká.
Kdy rozzáří se budoucnost
jak vymazat temnou minulost?
Co osudu ještě splatit mám
cena vysoká, když jsem na ni sám.
Nejhorší je mezi spoustou lidí stát
jak na pustém ostrově samoty se bát.
I když ráno na oblohu vyjde slunce
je tma černá, noc co nebere konce.
Každé ráno oči otevřít a těžce vstát
do života naskočit, nemít se čemu smát.
Teď ptám se osudu jak vysoká je cena
kolik platit mám, abych se odrazil ze dna...

27.10.2009 10:53:21 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Měsíční údolí

Rád chodím si povídat do měsíčního údolí
schází se tam lidé co jen tak něco neskolí.
Správcová zlaté srdce má tak nezlobte Šárku
jak se rozzlobí udělá si u vás tlustou čárku.
Janička Miluška to moc hodné holky jsou
slovíčkem pohladí a dobrou radou pomůžou.
Vlastík pusa nevymáchaná ho může zdobit
rád sem chodí aby mohl všechny holky zlobit.
Když přijde Veverka je kopec legrace
a Diabolic uteče za námi od práce.
Horké kafe si tu po ránu dáme
u snídaně si o životě povídáme.
Vypsat všechny lidičky co sem chodí
byla by to práce na několik hodin.
Chodí sem dobráci smíšci i lidé v masce
poznat ty dobré je jako vyhrát první cenu v sazce.
Jak velká rodina co vládne písmenkám
je mi tu dobře a nikdy nejsem tam sám.
Poznej to přijď mezi nás
když se ti zalíbí tak přijdeš zas.
Básnička pro lidi co mám rád
za to že jsou můžu se s nimi smát.
03.09.2009 19:05:46 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Prvňáček

Už zase přišel sem o jeden důležitý den.
Můj syn dnes poprvé do školy šel
a já tam nemohl byt ani ho neviděl.
To dítě malé hravé a nevinné
přišel velký den je školou povinné.
Ráno si poprvé šel jako žáček
a já se nedíval jaký si školáček.
Od tvého narození se na ten den těším
když nastane tak u toho být nesmím.
Tvůj další velký životní krok
život je učení víc než jeden rok.
Začnou povinnosti učení a úkoly
abys byl dobře připraven do školy.
Ať samé jedničky stále máš
hořkosti života moc nepoznáš.
Když si se narodil byl si jen chomáček
teď už si veliký je s tebe prvňáček.

01.09.2009 21:22:34 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Změna

Proč se ráno zešeří a slunce nesvítí
proč umírají naděje nikdo je nechytí.
Změnit se ve vítr co pomáhá chladit
volně se prohánět lidi po vlasech hladit.
Změnit se vodu co pramení z hor
bez ní by na zemi umřel každičký tvor.
Změnit se v zem co po ní chodíme
co nese nás i to čím se trápíme.
Změnit se v labuť co věrně miluje
jednoho druha má lásku mu daruje.
Změnit se v oheň co věrně plane
spálí všechno zlé co lidem se stane.
Změnit se v slunce co dá lidem sílu
i když já už ztratil svou pevnou víru.
Změnit se v měsíc co lásku má strážit
v době temna milencům na cestu zářit.
Chci rozdávat lásku štěstí a Sebe
za to čeká mě peklo ne zářivé nebe.
10.08.2009 15:24:10 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Otázky

Ležím nemohu spát slzy se mi do očí derou
něco krásného poznám hned mi to berou.
Srdce mě svírá na prsou mám ten divný tlak
opět jsem zabloudil zas přejel mě životní vlak.
Kdy všechno zlé skončí kdy přijde už zlom
já nechci zase stát sám jako na poli strom.
Kde přebývá štěstí kdo k němu cestu zná
kde je ten hrad v němž čeká moje princezna.
Na osud svůj mám snad milión otázek
proč ten život můj je jak černý obrázek.
Copak jsem provedl že čeká mě trest
žít život bez lásky sám své trápení nést.
Což pak je mi samota souzena Osude?
Ani střípek štěstí už na mě nezbude?
10.08.2009 03:38:34 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Chci Ti říct

Lásko teď vyslechni si mých pár vět
teď máme šanci spolu objevovat svět.
Ruku v ruce půjdeme bouří i v bezvětří
spolu si vyšlapeme cestičku ke štěstí.
Vím že se ostýcháš bojíš se zklamání
to ustane až projdeme uličkou poznání.
Chtěl bych jen tobě svoje srdíčko dát
a to tvoje chránit něžně o něj pečovat.
Vezmu Tě za ruku sevřu Tě v náručí
pohladím po vlasech u mě si v bezpečí.
Pohlédneme do očí šeptáme po tají
vše co jen milenci si spolu šeptají.
Pár písmenek jedna sladká věta
lásko půjdeme spolu na konec světa.
Láska ta jediná má kouzelnou moc
hořké sladce chutná dokáže rozzářit noc.
25.07.2009 18:12:59 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Ale

Jedno malé Ale člověk si ho cení
tři písmena z velkou váhou a život se mění.
Lidé bojí se nových věcí tak říkají Ale
pak se nikdy nedozví co stalo se dále.
Život ten je rozmanitý vše bohužel nevyjde
jenom říkat stále Ale štěstí samo nepřijde.
Kdo se bojí nových věcí nechce příliš riskovat
ať zůstane sedět doma jednou bude litovat.
Ten kdo čeká na výhru dřív než vložil sázku
je jak sedět ve skříní a čekat na svou lásku.
Kdo v životě neriskuje ať nečeká vítěství
nepožívá slovo Ale na své cestě ke štěstí.
Tři písmenka nutí myslet držet kroky spět
jednoho dne bude pozdě objevovat svět.
Dítě neříká když chodit se učí neudělám krok
Ale budu sedět ten pád bolí počkám ještě rok.
Nevkládejme do svých vět bez důvodné Ale
mohli by jsme litovat a zůstat sami stále.
07.07.2009 16:32:27 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Slova

Osud změnil všechny moje plány,uštědřil mi další rány.
Je to jako ze starých pověstí,člověk natahuje ruku ke štěstí.
Když si myslí že ho pevně svírá,zjistí že v dlani zbyla jen díra.
Uši dají na krásná lživá slova,jen nevím zda je na to doba.
Kolem slova co nás uchlácholí,probuzení v realitě o to více bolí.
Není těžké něco druhému slibovat ale,dokázat že umíš milovat.
Ať slova neplynou jak voda v řece,v lásce nechme mluvit srdce.
Neříkejme co plnit nechceme,spoustě utrpení se pak vyhneme.
Darem řeči nás život obdařil,ani neví co tím za zlo způsobil.
Lež používáme jako zbraň,pak zlomené srdce je za to daň.
Proč lidé k sobě upřímní nejsou,cestou přímou k sobě nejdou.
Nebylo by nám na světě líp,kdyby se lidé bez lží a přetvářky učili žít.
04.07.2009 13:12:44 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

Pro Janičku

Já děkuji Ti Janičko,Ty jsi naše sluníčko.

Čisté srdce v sobě máš,lásku lidem rozdáváš.
Já šťastný sem že tě znám,vím že nejsem na světě sám.
Jsi luční kvítek co voní krásně,jsi hvězda co svítí jasně.
Lidem na cestu ať mohou jít,když zazáříš chtějí jen o tobě snít.
Kdo jednou podíval se do tvých očí,zjistil že svět se sním točí.
Čistou duši v těle co láskou je zdobená,pro milování si byla stvořená.
Lidská srdce procházíš všem budíš v nich štěstí jako jaro budí zem.
Všechny oblažíš krásným úsměvem,mužům vládneš jediným pohledem.
Jsi studánka co léčivý má pramen,šperk co v něm se třpytí drahý kámen.
Kdo zná tuhle slečnu může být rád,vždy srdce pohladí s ní můžeš se smát.
Pár slov co jsi zač jak popsat tebe,mě papír nestačí popsal bych celé nebe.

Já děkuji Ti Janičko,že máš zlaté srdíčko.


24.06.2009 00:01:07 | 0 komentářů | Autor: Gorn | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se