« Úvod | Smutný Březen »

Povez to jeste dnes.......

Povez to jeste dnes.......

Byl jednou jeden ..... chlapec, ktery se narodil s nemoci. Byla to nevylecitelna nemoc. V 17 letech..... mohl kazdou chvili umrit. Zil stale jen stahnuty v dome, pod dohledem sve matky. Jednou uz toho ale mel dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrat si vyjit. Poprosil svou matku o dovoleni a ona mu to umoznila. Kdyz se prochazel svou ctvrti,
videl mnozstvi obchodu.

Kdyz sel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nadherne devce, asi v jeho letech. Byla to laska na prvni pohled. Otevrel dvere a vstoupil dovnitr. Nedival se po nicem jinem, jen po ni. Stale vice se blizil k prepazce, kde stala. Podivala se na nej a s usmevem se zeptala: "Muzu vam nejak pomoci?" Behem toho si myslel, ze je to ten nejpeknejsi usmev, ktery ve svem zivote videl. Pocitil potrebu ji polibit prave v tomto momentu. Koktave ji odvetil:
Ano, eeehhh, uuuhhh... rad bych koupil jedno CD.
Bez premysleni, vzal prvni CD, ktere uvidel a zaplatil.
"Chces to zabalit?" zeptalo se devce zase s usmevem. Odpovedel ze ano, a kyval souhlasne hlavou; ona sla dozadu a pak prisla se zabalenym balickem, ktery mu predala. On
si jej vzal a opustil obchudek. Odesel domu a od toho dne navstevoval tento obchod kazdicky den, aby koupil nejake CD. To devce stale balilo jednotlive CD a on si je pak vzal domu, polozil je nerozbalene do supliku. Prilis se stydel, nez aby pozval to devce, aby si s nim vysla. Ackoliv uz to zkousel, neslo mu to.
Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se dalsi den odvazil, a on se chytl za srdce a, ... a vysel odvazne k obchodu. Koupil si CD a jako vzdy ho dostal zabalene. Vzal CD a kdyz se ona nedivala, rychle ji nechal na pultu listek se svym telefonnim cislem a vybehl z obchodu ven.

......Crrrrrr !!!

Matka zvedla sluchatko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejiho syna; matka naprosto znicena zacla plakat a rekla: "Ty to nevis? ... Vcera zemrel."

Bylo prilis dlouho ticho, az na plac matky, ktery se v sluchatku ozyval. Pozdeji vstoupila matka do pokoje sveho syna, aby si jej pripomela.
Rozhodla se zacit s tridenim jeho veci. Otevrela suplik a k jejimu prekvapeni se tam tycily hory CD, ktere nebyly ani rozbalene. Byla zvedava, bylo tam tolik k videni a ona se nemohla udrzet:
Vzala jedno, sedla si na postel a zacala rozbalovat CD a nasla u nej prilozeny i kus papiru. Matka ho vzala do ruky a zacla cist. Stalo na nem:"
Ahoj!!! Jsi fakt mily, chtel by sis se mnou nekdy vyjit? Mam te rada.... Sofia."
S hlasitou emoci otevrela matka jeste jedno CD, a i z nej vypadl list papiru, ze vsech balicku ....... na vsech bylo napsano to same.

Ponauceni: takovy je zivot..... necekej prilis dlouho nekomu rici, co citis.
Povez to jeste dnes. Zitra muze byt uz prilis pozde.

Tato zprava byla napsana, aby o tom zacali lide premyslet; a tak pomalu, ale jiste menili svet. Kdyz si myslis, ze je to dulezite, menit tento svet, posli tuto zpravu vsem lidem, ktere mas rad a kterych si vazis!!!!! Tato zprava ti ma rici, ze jsi Jedinecná, a

26.06.2008 17:00:48 | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se