« Úvod | Měsíční údolí »

Cena osudu

Za jednu milující dlaň
platíme tu nejvyšší daň.
Ruce prázdné u člověka
a srdíčko neustále čeká.
Kdy rozzáří se budoucnost
jak vymazat temnou minulost?
Co osudu ještě splatit mám
cena vysoká, když jsem na ni sám.
Nejhorší je mezi spoustou lidí stát
jak na pustém ostrově samoty se bát.
I když ráno na oblohu vyjde slunce
je tma černá, noc co nebere konce.
Každé ráno oči otevřít a těžce vstát
do života naskočit, nemít se čemu smát.
Teď ptám se osudu jak vysoká je cena
kolik platit mám, abych se odrazil ze dna...


27.10.2009 10:53:21 | Autor: Gorn | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se